Reportáž dětí 4. A o školní jídelně

Na obědy do školní jídelny chodí většina dětí i učitelů naší školy.

Všimli jsme si toho, že některé děti vrací nedojedené jídlo a také třeba ani neochutnají polévku. Napadlo nás zjistit, jak jsou všichni spokojeni a co by chtěli na stravování změnit. Provedli jsme tedy rozsáhlý výzkum mezi dětmi i učiteli. Šli jsme se zeptat i paní hospodářky a kuchařek na jejich názory.

A tady máte výsledek:

Dětem nejvíce chutná krupicová kaše, salát Caesar, kari, langoš, svíčková, řízek, kuře na paprice, rajská a špagety.

Více než polovina dětí si nevezme polévku, ale ostatním chutnají.

Kdyby měly něco změnit, byly by to stoly ve školní jídelně, čočka, koprovka a brambory. Většina dětí má raději jídlo s masem a upřednostňuje jídlo slané před sladkým.

Děti přišly i s nápadem podávání obědů formou bufetu – nabereš si, co ti chutná a co sníš – nic se nevrací. Hodně oceňovaný byl i výběr ovoce, které se k jídlu nabízí.

Co se týká výběru jídel, jsou děti spokojené a volí si nejčastěji spolu s rodiči (1. stupeň), samy nebo vůbec (2. stupeň).

Učitelé se vesměs shodli, že jim jídlo v jídelně chutná a že jim podávaná porce stačí. Chtěli by více ovoce a zeleniny a méně pepřené jídlo. Zazněly i prosby, aby se nevařilo z polotovarů.

Všichni chtějí našim kuchařkám moc poděkovat.

A co si učitelé myslí o tom, že děti jídlo nedojídají a odnášejí?

Prý jsou mlsnější, nebo mají příliš velké svačiny.

Paní kuchařky práce baví a mají největší radost, když děti vrací prázdné talíře. S přípravou jídel začínají už v půl šesté a jsou první, kdo hotové jídlo ochutná. Na děti se těší, ale vadí jim hluk v jídelně.

Vzkázaly by dětem, aby se nebály ochutnávat nová jídla, protože je škoda, že spousta jídla skončí v popelnici nebo v drtiči.

Paní kuchařky by ocenily vyšší finanční ohodnocení své práce, ale myslíme, že úsměvy a poděkování dětí je těší také.

Paní hospodářka dětem ze 4. A rozkryla zákulisí příprav. Seznámila děti s pojmem spotřební koš a také je ubezpečila, že většina surovin pochází od českých pěstitelů a chovatelů. Vysvětlila jim, že pro děti se nesmí vařit nic pikantního ani s alkoholem a že mohou jíst uzeniny a sladká jídla jen občas.

Přála by si pro děti kvalitnější ryby a cizokrajné ovoce, ale to bychom si všichni museli připlatit.

Paní hospodářku baví sestavovat jídelníček a uvítala by, kdyby se od dětí častěji dozvěděla, co jim chutná a co méně.

Myslíme, že jsme všichni rádi, že školní kuchyně a jídelna funguje a že ji najdeme podle vůně i poslepu.

Děkujeme každému, kdo se na přípravě obědu podílí, a těšíme se na osvědčené dobroty i na nová jídla.

Děti ze 4.A