Divadlo v Dlouhé uvádí již několik let velmi povedenou inscenaci podle knihy Aleny Kastnerové O líné babičce.Představení je plné vtipu, hudby a zajímavých myšlenek. Je obohacené o promítání i létající vzducholoď.
Přečtěte si, jak na divadlo vzpomínaly druhý den děti z 5.A.
Bylo to o tom, že jedna babička měla sny. Ty sny byly náročné, ale babička se nevzdala. Její dospělé děti ji prosily, aby jim pomáhala s úklidem a hlídat děti.
Babička měla přání napsaná na papírkách a uložená ve škapulíři. Zmátl mě ten název – babička totiž vůbec líná nebyla. Líbilo se mi, jak řídila auto a tomu milionáři stály vlasy. Nejlepší bylo, jak k nim nastoupili policajti. Vůbec nechápu, jak stihli měnit kulisy.
Představení bylo moc fajn a líbilo se mi, že tam hodně zpívali. Zaujalo mě, že se to ti herci naučili a nepustili rádio. A ještě se mi líbilo, že nakonec přidali přídavek.
Když se učila na počítači, tak mi to přišlo nejvtipnější. Jeden děda si tam pak odtáhl počítačovou myš jako autíčko.
V divadle byly dobré kulisy i kostýmy. Líbilo se mi, že ti herci hráli hodně rolí a ještě přitom uměli hrát na různé hudební nástroje. Všimla jsem si toho, že ta babička se jmenovala Milada a zrovna měla ten den svátek. Líbilo se mi, že tam byli lidé z jiných zemí – třeba Francouz, Němec a Japonka.
Dobré bylo, když babička sjela na lyžích černou sjezdovku.
Já bych jí přála, aby toho stihla víc – například naučit se řídit motorku a jezdit na koni. Ale taky se mohla ještě stihnout starat o svoje vnoučata a zpívat jim.
Polekala jsem se, když babička lezla po horách a Vali povídá: „Ani, za tebou!“. Ohlédla jsem se a za mnou stál Yetti. Líbilo se mi, že babička vyhrála lyžařské závody. Byla taky legrace v tom počítačovém kurzu pro seniory. Bylo dobré, jak babička objednala ropu. Celé to bylo vtipné a radostné. Moc se mi to líbilo.
Zaujal mě Yetti ze Slovenska. Vzpomněl jsem si při představení na obě moje babičky. Ta první vaří, peče, hlídá a uklízí … a ta druhá lyžuje, jezdí na kole, řídí a každý den chodí na pětikilometrovou procházku. Chodí si s námi hrát ven i zaběhat a přitom je jí sedmdesát.
Dopadlo to tak, že si babičku vzalo moře. Škoda, že na konci umřela, ale aspoň si splnila všechna přání. Mohlo to skončit tak, že všechno, co chtěla, udělala a začala se věnovat vnoučátkům. Moje babička žádné sny nemá, protože nikam nechce.
Moje babička je milá. Umí dobře vařit a péct makovec. Děda před půl rokem zemřel, takže babička žije sama. Občas si zahrajeme Monopoly.
Moje babička je hrozně hodná. Ráda peče a vždycky, když k nám přijde, tak něco přinese. Mám ji ráda. Myslím, že si svoje sny plní. V sedmdesáti zase začala řídit.
Autoři: Adélka, David, Štěpán P., Pavel, Tonda, Ferda, Dorka, Ivanka, Anička, Jorika, Jana, Kačka, Nicol, Naty N., Pepa